Aristo už jako malé štěně jezdil všude s námi. Věděli jsme, že si musí na auto zvyknout, protože my jezdíme na výlety rádi. Stačí pravidelný dlouhodobý trénink a dnes je pro Aristíka naše auto pojízdná psí bouda :). Vždycky jsme ale jezdili jen u nás nebo na Slovensku.
Jsme připraveni na velkou cestu!
Letos jsme se rozhodli pro trošku větší společné dobrodružství. Pojedem se psem k moři. Ale kam? Horko a spalující letní slunce všichni nesnášíme. Takže vyhrál sever. Baltské moře, vítr, vlny – to chceme. No a když už budeme tak daleko, zajedeme ještě kousek a podíváme se do Lotyšska do národního parku Gauja a taky k moři. Cestou zpátky zakotvíme na tři odpočinkové dny na Mazurských jezerech v Polsku.
Před odjezdem
Ani Polsko, ani Litva nebo Lotyšsko nemají žádná zvláštní opatření týkající se dospělých psů. Pes musí mít svůj pas, mikročip nebo tetování a platné očkování proti vzteklině. To vše Aristík má, takže jsme se mohli jen sbalit a jet.
Jako nezkušený zahraniční cestovatel se psem jsem se obávala dvou věcí:
- ubytování s velkým psem – jak Arista skousnou ubytovatelé nebo sousedi – jiný kraj jiný mrav – jaký mají vztah ke psům Poláci nebo Lotyši?
- vstupu na pláže – budeme mít v dosahu našeho ubytování nějakou psí pláž?
Obava s plážemi se mi v Lotyšsku vyplnila…
Protože ráda vyrábím psí pamlsky, udělala jsem chlupáčovi pořádnou zásobičku na cestu. Nejvíce se mi na dovolenou a cestování osvědčily Kuřecí rýžáky, které jsou opravdu trvanlivé i bez lednice. A na cestovací dny jsou dobré Mufínky se špenátem a kuřecím masem. Oba recepty najdete v e-booku Keksíkovy mlsky pro psy. Mufínky mají dvě výhody:
- z jednoho receptu udělám mufínky pro psa i pro nás;
- mufínky nejsou suché, jako jiné pamlsky nebo granule, takže pes nemá takovou potřebu pít. A nemít žízeň se při cestování autem hodí.
Ubytování
Ubytování jsem hledala přes booking.com, zvolila jsem možnost „domácí zvířata povolena“ a jako typ ubytování jsem vybrala „prázdninové domy“ a „chaty“. Pokud spíme někde, kde máme společnou chodbu s jinými lidmi, Aristo hlídá vchodové dveře, poslouchá, co se na chodbě šustne a neodpočine si. Takže dáváme přednost ubytování v samostatné chatě, kde náš pes prostě vypne.
1._Polsko – kousek od moře – Domki Szlacheckie Gniazdo v Kopalinu.
Kopalino je klidná malá vesnička bez turistického ruchu. Na pláž to byla trochu delší procházka, ale krásnými borovými lesy. Fajn „baltycka smažalnia“ – bistro, kde dělají úžasné smažené ryby a gofry – byla ve vedlejší vesničce, ale v dosahu pěší chůze.
2. Pro přejezd do Lotyšska jsme si naplánovali dva dny. Ubytování cestou jsme měli blízko Litevských hranic v Szypliszki v Noclegi Pod Borkiem, kde bez problémů můžete strávit noc i s velkým psem. Jedná se o ubytování v prvním patře soukromého domu u výpadovky z Polska do Pobaltských států, takže pokud jedete daleko na sever a potřebujete někde se psem přespat, je to ideální. Velmi příjemná je i cena – za jednu noc pro dvě osoby a psa kolem 400,-Kč. Bonus: za 15zl/osoba navíc si pochutnáte na výborné domácí snídani.
3. V Lotyšsku jsme spali v Mednieku Namiņš v Siguldě. Což je úžasná lovecká chata, zrekonstruovaná, s vlastní saunou a krásnou zahradou, bez sousedů přesto jen 10 minut autem do městečka Sigulda. 
Místo má úžasnou klidnou atmosféru. Jediné, co vám může trochu znepříjemnit usínání, je posun času. V Lotyšsku je o 1 hodinu více – a navíc opravdu světlé noci.
4. Cestou domů u Mazurských jezer jsme si ještě stihli odpočinout v Zajazd Przylasek ve Wiartelu. Měli jsme pokoj, protože chatičky byly bohužel plné. V areálu byla soukromá pláž, spousta různých laviček a houpaček pro posezení a především restaurace s bohatou snídaní.
Pejsi vítáni 🙂, jen musíte počítat s poplatkem 40zl za noc a psa – ten na stránkách bookingu uveden není.
Jestli chcete podrobnější referenci na kterékoli ubytování nebo 10% slevu, neváhejte mi napsat na info@psikeksik.cz.
Cestování
Polsko
Na cestu jsme vyrazili 3.7.2017 v 9:00hod a musím říct, že začátek prázdnin byl pro cestu na sever dobrou volbou. Provoz jak v Polsku, tak pak v Litvě i Lotyšsku nebyl vůbec tak hustý, jak jsme předpokládali. Kromě cest v okolí Katowic a Gdaňsku – tam je to plné snad pořád.
Za Lodží najedete na dálnici, která byla opravdu prázdná a na konci vyjedete u Gdaňsku, kde se zařadíte do kolony a popojíždíte po metrech směrem k cíli. Za průjezd dálnicí jsme zaplatili 30zl, což vzhledem ke kvalitě povrchu, množství odpočívadel, krásnému udržovanému okolí s borovicovými úseky a hlavně nízkému provozu za to opravdu stálo.
Další velký přesun po Polsku – cesta k hranicím s Litvou – byla nezapomenutelným zážitkem. Nádherná krajina s loukami a lesíky, všude kolem cest staré aleje stromů a spousta čápů.
[box background=#edaf45 color=#262626]Někdy si tady v té malebné krajině připadáme jako v Hobitovi, a proto naší cestě rádi odpustíme upadlou krajnici nebo zalepené díry.[/box]
V okolí Mazurských jezer, je spousta cest s nezpevněným povrchem, které vedou borovicovými lesy. Autem se mnohde dostanete na místa, kde by u nás v Česku už dávno byl zákaz vjezdu. Ideální taky na kolo.
Litva a Lotyšsko
Litvu jsme projeli asi za 2,5 hod bez jakékoli platby. Kvalita silnic na hlavním tahu byla velmi dobrá. Krajina se trochu proměnila, je víc placatá, než v Polsku a louky jsou rozlehlejší.
V Lotyšsku jsou silnice také bezplatné (kromě vjezdu do Jurmaly za 2 eura.) Trochu nás tady překvapilo, že úplně neplatí vyznačení jízdních pruhů. Zjednodušeně – kolik aut se na šířku celé cesty včetně krajnice vejde, tolik je v Lotyšsku jízdních pruhů. Řidiči jezdí ohleduplně, ale musíte být stále ve střehu.
Auto v protisměru tady potkáte častěji než u nás, prostě předpokládají, že uhnete na širokou krajnici. Často je tady krajní čára jízdního pruhu přerušovaná, to pak jedou řidiči polovinou šířky auta po krajnici a uprostřed cesty je tak dost místa pro další jízdní pruh, kde se předjíždí.
[box background=#edaf45 color=#262626]Chcete zážitek z jízdy? Jeďte do Lotyšska.
Když sjedete z hlavních výpadovek, najedete na nezpevněné silnice, kde to za autem práší jako na safari. Požitek z jízdy a spojení s okolní krajinou jsou úžasné.[/box]
Jak zvládl cestování pes?
Pravidelné zastávky jsou při dlouhých cestách nutností. Dělali jsme je zhruba každou hodinu a půl. My i pes jsme se prošli, občerstvili a jelo se dál. Máme štěstí, že Aristo je na auto zvyklý, nemá problém si dát za jízdy z misky i svačinku :). Na začátku cesty většinou kouká z okna, ale jakmile zvýšíme rychlost nad 100km/hod, tak ulehá a spí.
Takhle dlouhou cestu jsme společně se psem ještě neabsolvovali, takže pro jistotu jsem měla připravené Bachovy Krizové kapky. Při dvoudenním přejezdu z Polska do Lotyšska jsem je použila. Jet v autě dva dny po sobě – i když s přestávkami – to už je moc i na mě :). Aristík díky kapkám druhý den v autě zvládl moc dobře.
Pobřeží a pláže
Aristo a moře
Náš pes byl u moře poprvé. Bylo úžasné vidět, jak si ho užívá. Aristo běhal, lovil mořskou pěnu a koukal do dáli, jakoby vyhlížel nějakou mořskou fenku nebo loď s večeří :). Hlouběji než po břicho ale nešel, pak už mu vlny šplouchaly vodu až k čumáku a to se mu nelíbilo. Přesto, tak pozitivní reakci na moře jsme nečekali, protože u nás Aristo vodu moc nemusí.
Polsko
Baltské moře nás uhranulo. Vlny, vítr, prázdné široké písečné pláže. První týden našich letních prázdnin u Baltu nebyli turisti. A to je pro pobyt se psem to nejlepší, co vás může potkat. Nerušené dovádění na pláži.
V Kopalinu, kde jsme bydleli, nebyly žádné zákazové značky pro vstup psů na pláž. Jediné místo, kde jsme byli a psi nesměli na pláž je Slowinski národní park. Nikde jinde na této části pobřeží jsme zákaz psů neviděli a ani jsme nebyli nikdy nikým upozorněni, že na pláž pes nesmí.
Na poloostrově Hel u městečka Jastarnia jsme navíc našli pláž, která je přímo určená pro pobyt se psem. A byla krásná!
Mušličky jsme na pláži nacházeli bohužel jen na Helu. V okolí Jastrzębiej Góry zase byly na pláži barevné valouny a valounky. Jinak všude jen písek :).
Stáhněte si mapku s tipy na výlet na východním pobřeží Polska. Nebojte, nemusíte nic zadávat… jen klikněte tady.
Lotyšsko
V Lotyšsku jsme navštívili přímořskou Jurmalu (několik městeček spojených do jednoho dlouhého letoviska). Najdete tady spostu krásných starých dřevěných staveb a jen málo moderních hotelů. Centrem je Majori s pěší zónou a spoustou stánků, obchůdků a kaváren.
Bohužel psi v Jurmale nikde na pláže nesmí. Ještě než jsme to zjistili, stihl se Aristo trochu okoupat. Vstup do moře je opravdu pozvolný – ještě 50m od břehu máte vodu pod kolena. Moře bylo velmi klidné, žádné vlny jako v Polsku, ale u břehu byly řasy.
Pláže s pruhy vysokých trav, racci, málo lidí…
Z této idylky nás vytrhla místní slečna, která nás upozornila, že nám hrozí pokuta od policie, pokud na pláži zůstaneme. Hledali jsme nějakou informaci o zákazu psů u vstupu na pláž, ale u vstupu, kudy jsme šli my, nic nebylo, ani u dalších vstupů. Až u vstupu od jednoho hotelu v Majori byl obrázek přeškrtnutého psa. Jeli jsme i kousek za Jurmalu, ale i tam nás paní upozornila, že psi na pláže nesmí. Dále už jsme to nezkoušeli.
Národní park Gauja – Lotyšsko
Národní park protíná řeka Gauja, která se zařezává do oranžových skal. Turisté poznávají park ze sedla kola nebo z kajaků a různých loděk, která se dají v parku půjčit. My jsme chodili pouze pěšky a za celý den jsme potkali vždycky jen pár lidí. Stezky pro pěší jsou vedeny často po dřevěných schodištích, na kterých za den nastoupáte klidně i 700 výškových metrů.
Národní park Gauja mě překvapil trochu jinou krásou, než jsem byla z naší krajiny zvyklá. Lesy jsou smíšené – hlavně borovice, břízy, duby – a působí místy opravdu divoce. Popadané stromy, které jsou krásně porostlé mechem, hodně přesliček, rozsáhlé louky. V přírodě musíte počítat s velkým množstvím hmyzu, takže repelent nutný :). Návod na ten, který jsme používali my.
Přímo v Siguldě jezdí na protější stranu údolí kabinková lanovka, ze které se večer skáče nad řekou Gauja bungee jumping. V okolí je pak několik hradů a staré městečno Césis, do kterého se dá dojet dobrodružnou jízdou po prašných cestách.
Tip na výlet v Lotyšsku: na svých toulkách národním parkem jsme potkali u Araiši tento nádherný větrný mlýn.
Jídlo
Polsko
U Baltu najdete nespočet restaurací a „smažalní“, kde si můžete dopřát výborné ryby. Poláci mají úžasné surowki – přílohové salátky – byla by škoda je k rybě nevyzkoušet :). Ve smažalni jsme často nechali i kolem 100zl – ale porce ryby, kterou jsme za to spořádali byla pořádná.
Lotyšsko
Na jídlo jsme chodili většinou do Kafejnic nebo Bister. Jídlo je tam připraveno předem a vy si jen u pultu vybíráte z varnic, co si dáte. Byli jsme také v Lidu – což je řetězec, který potkáte na více místech v Lotyšsku – stejný systém – vyberete si už předpřipravené jídlo. Lotyši umí výborně upéct vepřové maso – koleno nebo žebra a pečené zelí – opravdu mňamka.
Co nesmím opomenout je lotyšské pivo.
Neskutečný výběr, úžasná plná chuť.
Pokud by jste jeli do Rigy, pak si můžete dát fajn pivní ochutnávku včetně velmi dobrého jídla třeba v EGLE. Jde o restauraci pod širým nebem s živou hudbou. I když na první pohled se vám může zdát vybavení trochu ošumtělé, tak pivo i jídlo jsou výborné. A když vám k tomu ještě někdo zpívá a hraje na kytaru, tak pak je to ta pravá dovolenková atmosféra….
V supermarketu doporučuji koupit a ochutnat jejich tvarohové kostky různých příchutí máčené v čokoládě. Na Kinder tyčinky se vykašlete – tyhle lotyšské kostky jsou opravdová dobrota!
Psi: Polsko x Lotyšsko
V obou zemích jsme byli pro turisty atrakce a na desítkách fotek z dovolené si mimo jiné dovezou našeho Aristíka :).
Polsko
Poláci v místech, kde jsme byli, mají velmi rádi psy, rádi je hladí, povídají si – pokud pojedete s hafíkem, připravte se na to. Někdy budete muset psa bránit vlastním tělem, aby ho samým zájmem neumačkali. Psi můžou téměř všude na pláž – byli jsme ale u moře na začátku sezóny, kdy ještě nejsou na plážích turisté – nevím, jak je to se psy na plážích v sezóně.
Lotyšsko
Lotyši, které jsme potkali, měli k psům spíše odstup. Nechci paušalizovat na základě jedné dovolené, proto záměrně píšu – které jsme potkali. Muzea v přírodě, park u hradu Turaida se sochami, zoopark Ligatne trails, park u Majori, pláže – tam všude pes nesmí. Bylo nám řečeno, že pokud přijdeme před zavíračkou a nebudou mít v areálu památky turisty, že nás dovnitř pustí.
Už jsme doma…
Přijížděli jsme do našich krásných Beskyd a cítili jsme zvláštní tíseň. Strávili jsme delší čas v otevřené krajině a to nám změnilo vnímání prostoru. Už nemáme kolem sebe nedozírné nebe plné krásných bílých mráčků ani široké louky lemované břízami. Nepřejíždíme mosty velkých řek. Všechno je nějak menší. Ale jsme doma.
Náš psík vyskočil z auta, občůral nejbližší zídku, třikrát zaštěkal, oběhl tryskem zahradu a lehl si na jedno ze svých oblíbených míst. Druhý den ráno už Aristo skákal do auta, že chce zase někam jet. Je ten pes normální? 🙂
Polsko i Pobaltí nám učarovalo a doufám, že příští rok vyjde náš plán, vrátit se tam a projet další místa, která jsme ještě nepoznali… Do té doby, budem žhavit motor a jezdit aspoň u nás a na Slovensku.
[box background=#edaf45 color=#262626]Jestli zvažujete, zda jet do Polska
k moři se psem, jeďte![/box]
Zvolte si ale správně termín. Když jsme odjížděli, na plážích stavěli převlékárny a k moři proudilo spoustu lidí – sezóna začínala. Příště pojedem určitě zase buď před hlavní sezónou nebo až po ní.
Lotyšsko má už trochu severský nádech a je to krásná země. Jen pokud pojedete se psem, počítejte s tím, že některé věci prostě neuvidíte. Na turisty se psem ještě v Lotyšsku nejsou zvyklí a nepustí vás na místa, kde by jste předpokládali, že to se psem nebude problém.
Pac a pusu,
p.s.: Lajkněte a sdílejte tenhle článek, ať se i další psí cestovatelé můžou inspirovat a vyrazit na cesty.
